Kalesija
Poloha opčiny na mapě Bosny a Hercegoviny
Kalesija je název opčiny a města v Tuzlanském kantonu Bosny a Hercegoviny. Nachází se na horním toku řeky Spreča.
Kalesija má dlouhou historii; první zmínky o městě jsou z roku 1151. Údolí řeky nedaleko od hory Majevica bylo relativně vhodným místem pro založení trvalého osídlení.
Dlouho nebyl znám počet obyvatel ani města, ani opčiny; podle průzkumu na úrovni administrativní jednotky byl proveden roku 1991; tehdy se ukázalo, že většinu obyvatel tvoří Bosňáci a že zde žije zhruba čtyřicet tisíc lidí. Vzhledem k válce a přílivu dalších Bosňáckých uprchlíků do města a odchod převážně Srbů se však tato čísla změnila.
Podle sčítání z roku 2013 zde žilo 33 053 obyvatel:
* 32 227 Bosňáci (97,5%)
* 254 Srbové (0,76%)
* 20 Chorvati (0,06%)
* 552 ostatní (1,67%).
Kalesija je název opčiny a města v Tuzlanském kantonu Bosny a Hercegoviny. Nachází se na horním toku řeky Spreča.
Kalesija má dlouhou historii; první zmínky o městě jsou z roku 1151. Údolí řeky nedaleko od hory Majevica bylo relativně vhodným místem pro založení trvalého osídlení.
Dlouho nebyl znám počet obyvatel ani města, ani opčiny; podle průzkumu na úrovni administrativní jednotky byl proveden roku 1991; tehdy se ukázalo, že většinu obyvatel tvoří Bosňáci a že zde žije zhruba čtyřicet tisíc lidí. Vzhledem k válce a přílivu dalších Bosňáckých uprchlíků do města a odchod převážně Srbů se však tato čísla změnila.
Podle sčítání z roku 2013 zde žilo 33 053 obyvatel:
* 32 227 Bosňáci (97,5%)
* 254 Srbové (0,76%)
* 20 Chorvati (0,06%)
* 552 ostatní (1,67%).
Mapa - Kalesija
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |